Rumburk
/ Rumburg
Rumburk
/ Rumburg
Tento krátký přehled přetisků Rumburku si klade za cíl představit českým a slovenským sběratelům a badatelům toto provizorní vydání a podnítit je ve sběru informací a doplnění tohoto článku. K výzkumu jsem použil německy psanou literatůru, rozhovory s Gerhardem Späthem a veřejně přístupné zdroje. Tímto článkem jsem chtěl požádat další sběratele těchto provizorii, kteří vědí více o sdílení informací. Tyto nové informace bych přidával do těchto článků. Prosím kontaktujte mě na stránce Kontakt.
Město Rumburk mělo v roce 1938 asi 10 000 obyvatel. Město leží ve Šluknovské pahorkatině a protéká jím říčka Mandava. Rumburk je ze tří stran obklopen Německem. Hlavní poštovní úřad byl příslušný pro tři správní okresy Rumburk (Rumburg), Šluknov (Schluckenau) a Varnsdorf (Warnsdorf). Oblast zahrnovala 50 měst a obcí se 42 poštovními úřady.
V září panovala napjatá situace v celém Šluknovském výběžku. Rozmáhal se teror proti antifašistům. Začaly se množit nelegální přechody přes hranice, protože mnoho Němců utíkalo, aby nemuseli rukovat do československé armády. Uprchlictví z Československa ale nebylo novým jevem, již v lednu 1938 byly v Německu z utečenců organizovány a cvičeny ozbrojené útvary.
Dne 11. 9. byla zorganizována v Rumburku českými a německými antifašisty přednáška na téma „Demokracie a stát“. Svolal ji český obchodník Hynek Vágner. Shromáždění ale bylo přerušeno skupinou asi 500 henleinovců, kteří se pokusili dostat na místo konání – do sálu v budově „Střelnice“. Setkání následně pokračovalo na jiném místě, kde došlo
k dalším potyčkám s henleinovci, kteří pak pochodovali demonstrativně celým Rumburkem a křičeli nacistická hesla.
Impulzem pro vypuknutí zářijového povstání byl Hitlerův projev ze dne 12. 9. Po Hitlerově štvavém projevu se ve městě rozezvučely tovární sirény, Němci vyšli do ulic a skandovali nacistická hesla jako: „Ein Volk, ein Reich, ein Führer“ či „Sieg Heil“ a podobně. Tyto manifestace probíhaly až do 22. září a českoslovenští občané se již nemohli objevit ve Šluknově na ulici bez ozbrojeného doprovodu. Němečtí obyvatelé si na finanční stráži hlídkující na hranicích vynucovali volný odchod do Německa. Docházelo k výtržnostem a byly provedeny první útoky proti Čechům a Židům. Henleinovci také začali provádět první sabotáže, například přerušování telefonických linek. V noci z 12. na 13. září 1938 propukly nepokoje v Rumburku, fanatičtí Němci ničili obchody a zapálili sklad dřeva na pile u rumburského nádraží.
Dne 14. září vyhlásil Svaz pro průmysl generální v celém Šluknovském výběžku stávku. Z továren, kde měli hlavní slovo henleinovci, byli propuštěni čeští zaměstnanci a antifašisté. V Rumburku toho dne vypukly výtržnosti, které musely být potlačeny vojáky československé armády. Henleinovci se pokusili neúspěšně zapálit pilu u nádraží a snažili se také o pumový atentát na pořádkového velitele. 15. září byl v Německu oficiálně založen Sudetendeutsche Freikorps. Velením jednotky, která měla působit na Šluknovsku, byl pověřen Franz May, původně poslanec za SdP. Úkolem Freikorpsu bylo narušovat klid na hranicích a provádět teroristické akce ve spolupráci s tzv. ordnery, kteří zůstali doma. Ti byli organizováni v oddílech Freiwilliger Schutzdienst. Docházelo k útokům na úřady, k přestřelkám s československou ozbrojenou mocí a přerušovala se komunikační spojení. V Rumburku vyvolávalo nepokoje přibližně 2 000 henleinovců. Pokusili se o obsazení dělnické pekárny, kterou bránili němečtí antifašisté. Klid ve městě byl nastolen až po povolání posil četníků z České Lípy
a Liberce. Aby bylo zamezeno dalšímu zhoršení již tak kritické situace, vyhlásila Československá vláda ve všech třech okresech na Šluknovsku stanné právo.
Kvůli neustále se vyostřující situaci započala 20. září evakuace rodin českých státních zaměstnanců. Taktéž němečtí antifašisté začali posílat své rodinné příslušníky do českého vnitrozemí.
Dne 22. září vypukly ve městě nepokoje ve velkém měřítku. Mnoho sociálních demokratů a komunistů bylo zatčeno a odvlečeno do Německa. Zdejší ordneři obsadili rumburskou státní policejní expozituru, okresní úřad a nádraží, odzbrojili tamní finanční stráž a obsadili celní úřad. V příhraničních městech, kde se nacházely přechody do Německa, dokonce zasahovala SS, která napomáhala henleinovcům s obsazováním strategických míst. Ještě téhož dne překročila skupina říšských Němců z SA hranice v Seifhennersdorfu a vydala se směrem na Rumburk. Problém však představovala československá vojenská posádka sídlící v Rumburku. Českoslovenští vojáci ale byli odříznuti od velení, protože ordneři přerušili telefonické spojení. A tak velitel posádky vypustil poštovní holuby se zprávou, že posádka město opustí a ustoupí k pevnostní linii. Když se tak stalo, přítomní říšští Němci předali slavnostně starostovi nacistický prapor a na poště se začalo razítkovat heslem „Wir sind frei!“.
Přetisky Rumburku
Rumburské provizorní vydání obsahuje 52 známek a má poštovní platnost od 26. 9. 1938 do 20. 10. 1938. Přetisk probíhal od 22.9. 1938 do 5. 10. 1938, i když říšská pošta převzala provoz už 3.10.1938, byly přetisky prodávány souběžně s říšskými známkami.
Robert Erben tehdy z pověření SdP převzal správu a vedení pošty s celkem 42. poštovními úřady, do kterých byli dosazeni zbylí poštovní zaměstnanci německé národnosti. Aby bylo možné vést poštovní styk, bylo rozhodnuto sesbírat zbylé poštovní ceniny z celého kraje a přetisknout je nápisem „Wir sind frei!“ a hákovým křížem.
Poštovní tarify byly vázány na československou korunu. Poštovní tarify byly přepočítávány v poměru
1 Kčs => 10Pf. Bylo možné používat československé známky, rumburské přetisky a německé známky. V tomto období nebylo možné posílat zásilky doporučeně (umožněno až po převzetí pošty říší).
Na poměry ostatních sudetských přetisků je vydání relativně vysoké. Existuje mnoho poštovně nepoužitých archů. Podle knihy „Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes“ byly neprodáne zásoby zaslány do Berlína, ale jejich pozdější osud je neznámý. Předpokládá se, že skončily v rukou překupníků, protože stále existuje jejich velké množství. Údajně obdržel album celé sady rumburských přetisků od SdP jako dar k osvobození i samotný Hitler.
Rumburský přetisk má 5 základních typů a byl proveden tiskárnou Heinrich Pfeiffer (Buchdruckerei Heinrich Pfeiffer) v Rumburku.
Známky s přetiskem 50 Heller byly dodány k prodeji jen v Rumburku až 5. 10. 1938 kolem 11. hodiny dopoledne. Prodej probíhal jen do 6. 10. 1938 (na některých malých uřadech až do 8. 10. 1938), proto byly známky s tímto přetiskem k dispozici jen jeden a půl dne. Tyto známky jsou velmi ceněny na poštovně použitých celistvostech.
Kniha „Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes“ uvádí odpověd vrchního poštovního inspektora Jahna na dotazy německých filatelistů a badatelů ohledně rumburských přetisků (přeloženo do češtiny níže):
Vrchní poštovní inspektor Jahn Ústí nad Labem, 22. listopadu 1938
- Kdo úředně nařídil, případně schválil, přetisk (přetisk: Jsme svobodni!)? Kdo prováděl kontrolu?
- Byly tyto známky použity jako poštovní? Bylo možné používat zároveň české i přetisknuté známky? Byly přetisky považovány za vzpomínkové, nebo měl přetisk pouze funkci znehodnocení? (Opravit.)
- Kdy se tyto přetisky používaly a případně mohly být použity?
- Kdy německé jednotky vstoupily do Rumburku? Kdy se přestaly používat tyto přetisky?
- Byla razítka, respektive typy přetisků, stažena, případně zničena, a podléhala vždy kontrole?
k 1. Když poštovní správa převzala poštovní uřad Rumburk 3. 10. , byly přetisky odevzdány. Češi se stáhli ze severních Sudet mezi 22. 9. a 3. 10. Během tohoto období vykonávala SdP zákonodárnou moc a dohlížela i na provoz pošty. Přetisky byly prodávány až do 6. 10.
k.2. Přetisky se mohly volně poštovně používat a zárověn se směly používat i české známky. Přetisky byly frankovány podacím razítkem stejně jako ostatní poštovní zásilky.
k.3. Bod 1.
k.4. Do Rumburku vstoupily německé jednotky 2. 10. Zbytek v bodě 1.
k.5. Nepoužité zbytky zásob přetisků byly předány odpovědným úřadům.
Kniha „Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes“ uvádí i několik dopisů Dr. Horrovi o zakoupených přetiskových zvláštnostech. Níže jsou dva z nich přeloženy do češtiny.
——-
Zpráva pro učely výzkumu
Tímto potvrzuji, že jsem na rumburském poštovním úřadě 5. řijna 1938 zakoupil známku hodnoty 2 Kčs se zrcadlově převráceným hákovým křížem a s deskovým číslem. Pořád se nachází v mém vlastnictví.
Rumburk, 6. 3. 1939 Rudolf Grünwald
Rumburk
Töpfergasse 42
Sudetengau
——-
Vysvětlení
Pro filatelistické učely výzkumu o rumburském „WIR-SIND-FREI-vydání“ potvrzuji níže uvedené:
Jeden rumburský sběratel vlastní přetiskový čtyřblok známky hodnoty 3,50 Kč s deskovým číslem a převráceným hákovým křížem. Tuto známku koupil na místní poštovní přepážce 5. 10. 1938.
Heinrich Kühn
Rumburg
Předseda rumburského Svazu sběratelů známek
——-
Kniha „Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes“ uvádí odpověď z firmy Fa. Strache-Warnsdorf Svazu filatelistů na dotaz ohledně použití rumburských přetisků (přeloženo do češtiny níže):
Filatelistickému svazu Sudetská župa 4.2.1939
Obchodní vedení, Varnsdorf.
Na váš přátelský dotaz vám rádi potvrzujeme, že jsme nakupovali rumburské provizorní přetisky na přepážce Hlavního poštovního úřadu Varnsdorf a na jeho filiálkách od 30. září až do 6. října 1938. A používali jsme tyto přetisky při našich obchodních aktivitách.
Loučíme se s německým pozdravem Heil Hitler!
Ed. Strache
Přehled tiskových vad (zvláštností)
1. Zrcadlově převrácený hákový kříž u „krajin“ a „Košic„. (Pole 91). Dr Hörr se domnívá, že existuje maximálně
40 listů a proto maximálně 40 exemplářů. Tato zvláštnost je známá u známek 10, 13, 14, 15 a 16.
2. Vykřičník ve tvaru kapky u „zimních sletových sokolských her“, „dětem„, „20 výročí bojů čs. Legií„,
„X. všesokolského sletu v Praze“ a „Olomouce 5 Kčs„. (4 a 12 svislá řada)
3. Nakloněný hákový kříž u „novinových známek“ a „doplatních známek„. U doplatních známek se tato zvláštnost nachází v poslední svislé řadě (10 řada) a proto musí mít na pravé straně pásku. U novinových známek existuje tato zvláštnost u sokolů, u holubic jen u 100-haléřového přetisku (27I – 35I) a opět v poslední svislé řade.
4. Dole zploštělý hákový kříž (zvláštnost PF II) u krajin (pole 21, 22, 26). Tato zvláštnost je známá u známek 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 51.
5. Zprava přerušené w ve slově wir u krajin (pole 97). Tato zvláštnost je známá u známek 10, 11 a 13.
6. Přerušené s ve slově sind (zvláštnost PF II) u krajin (pole 93). Známý výskyt je u krajin 10, 11, 14, 15 a 16.
7. Kroužek místo tečky ve slově wir (zvláštnost PF IV) u krajin (pole 82). Známý výskyt je u krajin 10, 11, 14, 15 a 17.
8. Chybí horní břevno hákového kříže (pole 61).
9. Neúplný přetisk .
10. Vlevo nahoře zploštělý hákový kříž (zvláštnost PF I) u portrétů (pole 123 a 145).
11. Otočený přetisk (zvláštnost 5s) tento unikát byl údajně ztracen poštou cestou ze Salzburgu do Vídně.
12. Silně posunutý přetisk
12. Částečný přetisk na zadní straně
12. Obrácený přetisk
Poštovní razítko Rumburku
Podle knihy „Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel 1939“ používal Rumburk české razítko a poté
tzv. „nacionalizované české razítko“ typu „4 a“ v černé barvě (nacionalizované razítko je české dvojjazyčné razítko,
u kterého byl odstraněn český název místa).
Nacionalizovaná razítka:
Rumburg 1 – s písmeny – g, j
Rumburg 2 – s písmeny – b, c
Oslavné razítko
Podle knihy „Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel 1939″ jsou dvě oslavná razítka možná. Ve většině míst se za toto razítko požadoval příplatek ve výši nominální hodnoty známky. Příplatek byl nutný, protože Český stát už neplatil poštovní uředníky a říšská pošta až od 3. řijna 1938.
1. Rumburg / Tag der Befreiung / 22.9.38 / Heil Hitler = forma 4 a v černé, červené nebo fialová barvě.
2. Der Führer / in / Rumburg / 6.X.1938 v červené barvě.
Státní znak
Portréty
Krajiny, hrady, města
Novinové - sokol v letu
Novinové - holubice
Doplatní - definitívní vydání
Zimní sletové sokolské hry
Dětem
Legionářské
X. všesokolský slet v Praze (Fügner)
Výstavy v Plzni a Košicích
Bloky
Poštovní celistvosti
Zdroje:
1. Handbuch der Sudetenphilatelie, Gerhard A. Späth (2021)
2. Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes, J. Hugo Hörr (1941/1963)
3. modernidejiny.cz 4. Michel – Deutschland-Spezial 2021
4. POFIS Československo 1918 -1939 (2015)
6. Die Briefmarken und Sonderstempel des Sudetenlandes, Siegfried Kluge (1939)