Moravská Ostrava /
Mährisch Ostrau
Moravská Ostrava
/ Mährisch Ostrau
Tento krátký přehled přetisků Moravské Ostravy si klade za cíl představit českým a slovenským sběratelům a badatelům toto provizorní vydání a podnítit je ve sběru informací a doplnění tohoto článku. K výzkumu jsem použil německy psanou literatůru, rozhovory s Gerhardem Späthem a veřejně přístupné zdroje. Tímto článkem jsem chtěl požádat další sběratele těchto provizorii, kteří vědí více o sdílení informací. Tyto nové informace bych přidával do těchto článků. Prosím kontaktujte mě na stránce Kontakt.
Rakousko-Uhersko se rozpadlo koncem první světové války. Obyvatelstvo, které bylo dříve rakouské, maďarské, německé, polské a ukrajinské, bylo začleněno do nově vzniklého celku, Československa. Svévolné rozdělení rozdílných národností způsobilo různé problémy včetně demonstrací a povstání. Československo neodpovídalo národnostnímu rozdělení obyvatelstva, které mělo mít největši národnostní skupiny Čechy a Němce, a né Čechy a Slováky.
Odštěpení Sudet na podzim roku 1938 a jeho včlenění do Říše bohužel nevyřešilo všechny problémy. Slovákům, Maďarům, Polákům a Ukrajincům, kteří žili od roku 1919 v Československu, byla výhledově slíbena stejná práva jako sudetským Němcům, ale zůstalo jen u slibů.
Povzbuzeni Mnichovskými dohodami, požadovali Poláci v říjnu 1938 pohraničí s Polskem. Maďarské požadavky přišly v březnu 1939. Poláci i Maďaři usilovali o společnou hranici. To by ale zabránilo expanzi Německé říše na východ. Maďarsko obsadilo Zakarpatskou Ukrajinu a plánovalo obsadit i Slovensko. Hitler chtěl předběhnout Polsko a Maďarsko, a tak se 12. března 1939 rozhodl obsadit Československo. 14. března 1939 obsadily německé jednotky Moravskou Ostravu, aby údajně předešly polskému vpádu. Další německé jednotky obsadily celou republiku 15. března 1939. Současně slovenské nacionalistické síly využily tehdejší politickou situaci a požadovaly nezávislost Slovenska. 14. března 1939 vyhlásil slovenský parlament nezávislost. Slovenská vláda okamžitě požádala Hitlera, aby převzal opatrovnictví nad novým státem. Slovensko se stalo vazalským státem Říše. Stejného dne se odtrhlo Zakarpatí a bylo ihned obsazeno Maďarskem. Československo, stát čtyř národů, se rozpadlo.
V této komplikované situaci chtěl český prezident Emil Hácha zachránit, co se dalo. 14. 3. 1939 odjel vlakem do Berlína, aby vložil osud Čechů do rukou Hitlera. Kostky ale už byly vrženy. Večer při příjezdu do Berlína byl Hácha informován českym velvyslancem, že německá vojska už vstoupila do Moravské Ostravy. Aby zabránil krveprolití, rozhodl se Hácha svěřit Česko 15. března 1939 do rukou Hitlera. Česko se stalo Protektorátem Čechy a Morava a zůstalo to tak až do roku 1945. Emil Hácha zůstal prezidentem bez politického vlivu.
Ostrava byla zabrána už 14. března 1939. Ostravští Němci však už před 14. březnem 1939 věděli, co se chystá. Funkcionář NSDAP Karl Partsch později uvedl, že skupina mladých německých mužů byla poslána na státní hranici, aby pomohla navádět vojenské kolony. Zbytek těchto mužů se shromáždil v Německém domě, dále v Německé tělocvičně ve Vítkovicích a také v Přívoze. Zdravili se zvednutou paží a zvoláním „Heil März!“. Přitom byly rozšiřovány fámy, že německá vojska Ostravou jen projedou, protože mají namířeno na Slovensko.
V této komplikované situaci chtěl český prezident Emil Hácha zachránit, co se dalo. 14. 3. 1939 odjel vlakem do Berlína, aby vložil osud Čechů do rukou Hitlera. Kostky ale už byly vrženy. Večer při příjezdu do Berlína byl Hácha informován českym velvyslancem, že německá vojska už vstoupila do Moravské Ostravy. Aby zabránil krveprolití, rozhodl se Hácha svěřit Česko 15. března 1939 do rukou Hitlera. Česko se stalo Protektorátem Čechy a Morava a zůstalo to tak až do roku 1945. Emil Hácha zůstal prezidentem bez politického vlivu.
Ostrava byla zabrána už 14. března 1939. Ostravští Němci však už před 14. březnem 1939 věděli, co se chystá. Funkcionář NSDAP Karl Partsch později uvedl, že skupina mladých německých mužů byla poslána na státní hranici, aby pomohla navádět vojenské kolony. Zbytek těchto mužů se shromáždil v Německém domě, dále v Německé tělocvičně ve Vítkovicích a také v Přívoze. Zdravili se zvednutou paží a zvoláním „Heil März!“. Přitom byly rozšiřovány fámy, že německá vojska Ostravou jen projedou, protože mají namířeno na Slovensko.
Němci předvedli ukázkový “Blitzkrieg”. Útok začal přesně v půl šesté večer, a to z několika směrů. Je zajímavé, že dlouho před příjezdem německých vojáků vlály ve Vítkovicích prapory s hákovým křížem. Před osmou hodinou večerní hlásil generálmajor Walter Keiner veliteli generálovi Ernstu Buschovi, že Ostrava je v jeho moci bez jediného výstřelu a že nad městem vlaje říšskoněmecká vlajka.
Hlavní štáb německé armády měl sídlo v budově Nové radnice. Před ní se poté konala vítězná vojenská přehlídka, přičemž vedoucí NSDAP v Ostravě Wilhelm Heinz pronesl oslavnou řeč, v níž blahopřál Adolfu Hitlerovi. Hned následující den byl změněn systém dopravy, začalo se jezdit vpravo, už 15. března ráno jezdily tramvaje po pravé koleji. Ostravští Němci měli obrovskou radost, slavilo se celou noc, druhý den se konaly slavnostní pochody desetitisíců německých občanů Ostravy, městem burácely pokřiky „Sieg Heil!“. Současně s armádou přijely do města oddíly gestapa, policie a zvláštních skupin (Einsatzkomando), takže byli v Ostravě již 14. března 1939. Z německých občanů Ostravy byla vytvořena síť konfidentů, kteří okamžitě udávali české vlastence, vojáky a Židy.
Přetisky Moravské Ostravy
Ostravské provizorní vydání obsahuje 40 známek a má poštovní platnost od 16. 3. 1939 do 14. 4. 1939. Rozpad Československa začal oddělením Sudet a vydáním tzv. uředních Sudetských přetisků v září 1938. Toto pokračovalo vydáním přetisků Moravské Ostravy v březnu 1939 a vedlo až ke známkám Protektorátu Čechy a Morava.
Narozdíl od sudetských přetisků bylo vydání Moravské Ostravy připraveno svazem filatelistů a vydáno se svolením Poštovního úřadu. Oproti úředním přetiskům Sudet vydaným ilegálně během sudetské krize, vznikly přetisky Moravské Ostravy až po obsazení. Neexistovala dočasná výkonná moc a žádní Freikorps. Kvůli tomuto jsou tyto přetisky považovány za předchůdce protektorátních známek.
Díky kvalitě a přesnosti se jedná o nejpodařenější přetisk. Byl proveden knihtiskem (knihtisk je charakteristický svou vahou, na druhé stráně známky je zřetelně vidět vytlačený nápis “Wir sind frei!” a hákový kříž).
Kromě rozdílných typů vykřičníků (typ I je běžný, typ II je vzácný a typ III je nejvzácnější) a doprava nakloněného hákového kříže je až dodnes známá jen jedna tisková chyba (přerušené W ve slově Wir) a několik málo dvojitých a albino přetisků.
Přehled Zvláštností
Ojediněle jsou v oběhu i známky s přetiskem gumového razítka údajně vyrobeného vojáky. Dříve byly tyto známky atestovány a katalogizovány jako vydání polní pošty Moravská Ostrava (Feldpoststelle Mährisch-Ostrau). Kontaktoval jsem i pana Spätha ohledně těchto přetisků a jeho vyjádření zní: „Nepřekvapuje mě, že jste nenašel žádné zdroje, protože je nenašel ještě nikdo a pravděpodobně ani žádné neexistují. Podle mého názoru se jedná o soukromý přetisk bez úředních záznamů. Katalog Michel vyškrtl toto vydání přesně z tohoto důvodu. Říše používala pro polní poštu speciální razítka, ale u označených známek tohoto vydání je použito běžné razítko Moravské Ostravy. Proto jsem názoru, že katalog zařadil toto vydání omylem a bylo z něho odebráno právem“. Zajímavé je, že mnoho těchto přetisků bylo na dopisech posláno do zahraničí. Často jsou k vidění i na aukcích.
Vydání úředních známek jsou malá od 20 až po 3 000 kusů. Několik pramenů zmiňuje, že po osvobození Rusy a převzetí úřadu Čechy v roce 1945, byli všichni obyvatelé Moravské Ostravy veřejně donuceni pod hrozbou trestu předat tyto přetisky úřadům ke zničení. Tato výzva byla vyslyšena. Podle poválečných sběratelů nezůstaly v ČSR prakticky žádné přetisky Moravské Ostravy. Ty, které se povedlo zachránit, se nacházely v rukou sběratelů, kteří už na konci války nežili v Československu. Jeden německý filatelista si dopisoval se sběrateli v Československu a žádný z nich nemohl říct, že zná, nebo vlastní celé vydání přetisků Moravské Ostravy. Dr. Hörr je přesvědčen, že se dohromady nedochovalo více než 500 kompletních sérií přetisků.
Přetisky Moravské Ostravy se prodávaly jen 3 dny od 16. do 18. března 1939, proto jsou dopisy prošlé poštou velmi vzácné. Zároveň bylo možné používat až do 15. prosince 1939 i nepřetisknuté české známky.
Co se týče poštovní platnosti, uvádí kniha “Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes 1963” část odpovědi poštovního úřadu Moravská Ostrava ze dne 22. 12. 1940:
……………… tímto Vám se vší uctou sdělujeme, že dřívější československé známky všech hodnot – poštovní známky 21 kusů, novinové známky 9 kusů, letecké známky 8 kusů, jubilejní známky 2 kusy – byly prodávány jen 3 dny od 16. – 18. března 1939 na přepážkách hlavního poštovního úřadu Moravské Ostravy 1, s přetiskem “Jsme svobodni” a hákovým křížem. Tyto známky měly platnost až do 18. dubna 1939. V zastoupení hlavního poštovního úřadu Moravská Ostrava ……………..
Státní znak
U známek 10 a 20 haléřů je asi 100 kusů vytištěno na pergamenovém papíře. Existuje kolem 50 kusů 20-haléřových známek ve svitkové úpravě.
Portréty
Krajiny, hrady, města
U známek s krajinami jsou obzvláště hledané a ceněné známky s přetisknutou a nepřetisknutou páskou
Letecké známky
Dětem
20. výročí vydání prvních čs. známek
Novinové - holubice
Poštovní celistvosti
Přetisky Moravské Ostravy se prodávaly jen 3 dny od 16. do 18. března 1939 a jejich poštovní platnost byla od 16. března 1939 do 14. dubna 1939. I proto jsou dopisy prošlé poštou velmi vzácné. Zřetelné je i tzv. oslavné razítko, které nese text “Mähr.-Ostrau die Stadt der schwarzen Diamanten dankt dem Führer. Tag der Befreiung 14. 3. 1939”, v překladu “Moravská Ostrava, město černých diamantů děkuje vůdci. Den osvobození 14. 3. 1939”. Zároveň bylo možné používat až do 15. prosince 1939 i nepřetisknuté české známky.
Zdroje:
1. Handbuch der Sudetenphilatelie, Gerhard A. Späth (2021)
2. Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes, J. Hugo Hörr (1963)
3. modernidejiny.cz
4. Michel – Deutschland-Spezial 2021
5. POFIS Československo 1918 -1939 (2015)