Přetisky Sudet
a Moravské Ostravy

Tento krátký přehled přetisků Konstantinových Lázní a Moravské Ostravy si klade za cíl představit českým sběratelům a badatelům toto provizorní vydání a podnítit je ve sběru informací a doplnění tohoto článku. K výzkumu jsem použil německy psanou literatůru, rozhovory s Gerhardem Späthem a veřejně přístupné zdroje.

Tímto článkem jsem chtěl požádat další sběratele těchto provizorii, kteří vědí více o sdílení informací. Tyto nové informace bych přidával do těchto článků. Tyto stránky neslouží k propagaci nikoho a ničeho. Prosím kontaktujte mě na stránce Kontakt.

Termín sudetský Němec se poprvé objevil až v roce 1866 a začal být používán pro příslušníky německého národa žijícího v habsburské monarchii na historickém území českých zemí a odlišoval Němce z Čech od Němců z alpských zemí. Po rozpadu Rakousko Uherska a v období první Československé republiky se sudetští Němci ocitli v nechtěné roli národnostní menšiny, což vedlo k jejich dalšímu stmelení.

V roce 1938 se Sudety staly důležitým bodem napětí ve vztahu mezi nacistickým Německem, zbytkem Evropy a Československem. Po první světové válce v roce 1918 byly Sudety začleněny do Československa, ale německá menšina v této oblasti si stěžovala na politickou a kulturní diskriminaci.

Nacistické Německo, pod vedením Adolfa Hitlera, využilo situace a podporovalo sudetské Němce v jejich požadavku na větší autonomii nebo připojení k Německu. Napětí mezi českým a německým obyvatelstvem v Sudetech se stupňovalo, a to zejména po převzetí moci Hitlerem v Německu v roce 1933.

Německá propaganda se soustředila na diskriminaci sudetských Němců, a to jak politickou, tak kulturní. Hitler tvrdil, že německá menšina v Sudetech je utlačována a že je povinností nacistického Německa ji chránit a osvobodit.

V srpnu 1938 začaly mezinárodní jednání, která měla nalézt řešení sporu ohledně Sudet. Británie a Francie se snažily zabránit válce a vyjednávaly s Německem a Itálií. Na těchto jednáních se Československo necítilo dostatečně zastoupeno a bylo vyhazováno z rozhodovacího procesu.

Napětí dále narostlo, když Hitler v září 1938 požadoval připojení Sudet k Německu. Pod tlakem vlastních spojenců a ve snaze zabránit válce československá vláda ustoupila a byla přinucena akceptovat tzv. Mnichovskou dohodu. Dohoda, podepsaná mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií, přikázala předání Sudet Německu bez československé účasti.

Tímto se Sudety staly součástí nacistického Německa. Následně proběhla okupace a anexe zbytku Československa nacistickým Německem v březnu 1939. Tyto události byly významnými předzvěstmi druhé světové války.

Sudetoněmecká strana (SdP)

SdP (Sudetoněmecká strana) byla politická strana, která vznikla v roce 1933 jako politické hnutí reprezentující zájmy sudetských Němců v Sudetech, oblastech Československa s vysokou koncentrací německého obyvatelstva.

SDP byla založena Konradem Henleinem, který se stal jejím předsedou. Strana si kladla za cíl zastupovat zájmy sudetských Němců a usilovat o zvýšení jejich politických a kulturních práv. Henlein a SDP se domáhali autonomie Sudet, nebo dokonce jejich připojení k Německu.

V průběhu 30. let 20. století získávala SDP stále větší podporu mezi sudetskými Němci. Strana se prezentovala jako obránce práv a zájmů sudetské německé menšiny, která se cítila ohrožena ve vztahu k československému státu. SDP se zapojila do politického procesu v Československu a její kandidáti byli zvoleni do parlamentu.

Nicméně, v průběhu let se SDP stále více radikalizovala a stala se vazbou na nacistické Německo. Strana byla silně ovlivněna propagandou a financována ze strany Hitlerova Německa. Henlein a jeho spolupracovníci podporovali nacistické ideologie a snažili se o destabilizaci Československa.

V roce 1938, před Mnichovskou dohodou, SDP sehrála významnou roli v eskalaci napětí mezi Německem a Československem. Její představitelé organizovali demonstrace, požadovali připojení Sudet k Německu a aktivně spolupracovali s nacistickou propagandou.

Po Mnichovské dohodě a následné okupaci Sudet nacistickým Německem se SDP stala hlavním politickým nástrojem Německa pro ovládnutí území a mobilizaci sudetských Němců ve prospěch nacistického režimu. SDP byla sloučena s Německou nacionální stranou a aktivně spolupracovala s nacistickými orgány při perzekuci, vyhánění a později i zabíjení nepohodlných osob, včetně Židů.

Po skončení druhé světové války byla SDP zakázána a její představitelé byli postaveni před

soud za válečné zločiny. Strana zanechala trvalé stopy ve světových dějinách jako příklad politické organizace, která byla zneužita pro prosazování nacistického agendy a která hrála roli v rozpoutání konfliktu v Sudetech a následně i druhé světové války.

Konrad Heinlein

Konrad Henlein byl významnou postavou v dějinách Sudet. Narodil se 6. května 1898 v Maffersdorfu (dnes Vratislavice nad Nisou) na území Rakousko-Uherska. Byl členem sudetské německé menšiny a stal se předsedou Sudetoněmecké strany (SDP), politického hnutí, které hájilo zájmy sudetských Němců v Československu.

Henlein vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze a během svého studia se angažoval v německých studentských organizacích. Po dokončení studia se zapojil do politické činnosti a roku 1933 založil Sudetoněmeckou stranu (SDP), která měla za cíl hájit práva sudetských Němců a usilovat o autonomii nebo připojení Sudet k Německu.

Henlein a SDP postupně získávali vliv a popularitu mezi sudetskými Němci, zejména díky svému zastupování německé menšiny a kritice československého státu za údajnou diskriminaci Sudetských Němců. Henlein využíval nacistickou propagandu a podporu z Německa, aby posílil svou politickou pozici.

V roce 1938 se Henlein a SDP stali klíčovými aktéry před Mnichovskou dohodou. V důsledku jejich agitace a tlaku nacistického Německa bylo Československo donuceno přistoupit na územní ústupky a předat Sudety Německu. Tímto se Henlein stal jedním z klíčových aktérů v procesu připojení Sudet k Německu.

Po připojení Sudet k Německu byl Henlein jmenován říšským komisařem pro přičleněné Sudety a získal významný politický post. Pod jeho vedením bylo zahájeno pronásledování nepohodlných osob včetně Židů a politických odpůrců. Henlein aktivně spolupracoval s nacistickými orgány a podílel se na reorganizaci Sudet pod nacistickou vládou.

Po druhé světové válce byl Henlein zajat a obviněn z válečných zločinů a skončil sebevraždou v zajateckém americkém táboře v Plzni v květnu 1945, podřezal si žíly skly z brýlí